Kam až nás mohou dohnat společenská pravidla? Opravdu mají být naše touhy a emoce potlačovány?
Lidé někdy utíkají z reality, od pravidel a společenských představ a chtějí alespoň na okamžik změnu, splnit si nějakou touhu.
Nebo se raději odříznou od sebe samých a podvolí se společensky korektnímu chování, stanou se příručkou slušného chování.
V obou případech hledají sami sebe.
Inscenace obě tyto linie akcentuje a zobrazuje pomocí klasických textů.
Oba texty představují opačný, ale stejně vyhrocený pól. Kristián, na motivy stejnojmenného černobílého filmu, je ukázkou touhy po osvobození se od zaběhlých pravidel, naopak Ionescova Plešatá zpěvačka popisuje obyčejný, slušný nudný večer anglické, středostavovské slušné rodiny.
Absurdita je touto inscenací dotažena do důsledku.
Režie: Eva Petrželová
Scéna: Jan Doležel
Hrazeno z dotace JmK.
